Chevrolet modernizoval vzhled svého osmimístného crossoveru Traverse. Nová maska s tradičnějším stylem se v následujících letech objeví také u dalších modelů značky. Bezpečnost auta zvýší centrální airbag. Maska chladiče je nově tvořena třemi vodorovnými lamelami, už tak uprostřed není rozdělena vodorovnou lištou s integrovaným logem Chevroletu. Znak automobilky nicméně zmohutněl. Přepracovány byly také hlavní světlomety, které jsou laděny do sportovna, a přední nárazník, v němž se objevují širší směrová světla. Přední rohy auta mají připomínat sedan Malibu. Na sportovnější notu se hrálo i na zádi. Poznávací značka je nyní umístěna výše, ve dveřích od zavazadelníku, nad ní se objevuje mohutná chromovaná lišta s logem Chrysleru. Koncové světlomety jsou ostřeji řezány, změnou prošel i zadní nárazník. Phillip Zak, šéf designu exteriéru v General Motors, tvrdí, že se designéři zaměřili hlavně na detaily auta. Díky těmto malým změnám má vůz podle Zaka působit dynamičtěji a výrazněji. Uvnitř se objevují nové, kvalitnější materiály. Opěrky hlavy u předních sedadel lze nejen posunovat nahoru a dolů, ale také naklánět dopředu a dozadu. Středová konzole byla mírně přepracována, větší ovladače klimatizace jsou nyní přehlednější, nad nimi se objevuje 6,5palcová barevná dotyková obrazovka s dostupným multimediálním systémem Chevrolet MyLink. Traverse už v základu nabízí osm míst na sezení. Do třetí řady sedadel se údajně mohou pohodlně posadit i tři dospělí. Zavazadelník nabízí 691 litrů prostoru. Crossover je nadále poháněn 3,6litrovým benzinovým vidlicovým šestiválcem s plynule proměnným časováním ventilů kombinovaným se šestistupňovou samočinnou převodovkou. V základu agregát nabízí 210 kW a 361 Nm, v nabídce je i o něco silnější verze s 215 kW a 366 Nm. Výkonnější Traverse se liší dvěma koncovkami výfuku. Automobil má poháněná přední kola, objednat je možné i systém pohonu všech kol. Vůz zvládne utáhnout náklad o hmotnosti až 2.358 kg. Upravené pružiny a další změny na podvozku mají znamenat pohodlnější jízdu než u Traverse před faceliftem. O větší bezpečnost se postará centrální airbag. Ten se nafoukne vpravo od řidiče, tedy na opačné straně než boční a okenní airbag – řidič je tak chráněn vaky z obou stran. Airbag má v podstatě dvojitou funkci; zabránit přílišnému vychýlení řidiče v příčném směru a zároveň sloužit jako přepážka mezi oběma předními pasažéry, aby si cestující neublížili sami o sebe. Standardem bude systém OnStar. Ten v případě dopravní nehody zavolá o pomoc. Umí však také vyhledat vůz, pokud je ukraden, a dokonce jej na dálku zpomalit. Výroba crossoveru probíhá v michiganské továrně Lansing.

Chevrolet zveřejnil fotografie a informace o novém paketu s jednoduchým názvem 1LE. Ten přináší větší sportovnost než standardní verze SS a nachází se tak mezi touto verzí a nejvýkonnějším provedením s 580 koňmi. Na začátek méně pozitivní zpráva: paketem 1LE nedostanete vyšší výkon motoru než u standardní verze SS. Ale základ to není vůbec špatný. Atmosférický vidlicový osmiválec o objemu 6,2 litru nabídne výkon 318 kW (432 koní ) a točivý moment 569 Nm. Což znamená stovku za 5,2 s a nejvyšší rychlost 250 km/h. Nově si lze přikoupit laděný sportovní výfuk. Exteriér je jiný v novém žluto-černém provedení (litá kola, kapota), mírným faceliftem prošla i zpětná zrcátka a vzadu přibylo malé – rovněž černé – křídlo. Šestistupňová manuální převodovka, jejíž páka je převzata z Caramara ZL1, má kratší dráhy řazení. Standardem je nyní asistent rozjezdu do kopce. Podvozek má pevnější uložení náprav, stabilizátory jsou nyní tužší. Nová jsou dvacetipalcová kola s pneumatikami o rozměru 285/35 původem z vrcholného Camara ZL1.

Evropští zákazníci mohou jen smutně povzdechnout. Komfortní americká verze Chevroletu Cruze bude v USA nyní k dostání také v docela svižné verzi s výkonem 250 koní. Nejvýznamnější technickou novinkou evropského typu Chevrolet Cruze modelového roku 2013 bude „ekonomický“ vznětový čtyřválec VCDi s objemem 1,7 l, zatímco za Velkou louží dostanou skutečně svižné provedení. Připomeňme, že v USA se Chevrolet Cruze prodává v luxusním provedení Buick Verano, jež paradoxně představuje základní model značky Buick. Dosud byl model Buick Verano prodáván výhradně v kombinaci se zážehovým, atmosféricky plněným čtyřválcem s objemem 2,4 l, výkonem 177 koní (130 kW) a točivým momentem 230 Nm v kombinaci s automatickou převodovkou. Nyní však na přetřes přichází konečně i špičkové provedení Buick Verano Turbo, jež General Motors původně avizoval již na počátku loňského roku. Buick Verano Turbo je poháněn zážehovým čtyřválcem s objemem 2,0 l a přeplňováním, díky kterému dosahuje nejvyššího výkonu 250 koní (184 kW) při 5 300 ot./min. a točivého momentu 353 Nm již od 2 000 ot./min. A to jsou velmi slušné hodnoty, Verano Turbo navíc nabízí alespoň 90 % točivého momentu v širokém rozpětí od 1 700 do 5 500 ot./min. Kromě výkonného motoru se Verano Turbo vyznačuje také několika specifickými doplňky interiéru i karoserie. V kombinaci s tímto motorem bude Buick Verano vůbec poprvé k dispozici alternativně také s manuálně řazenou, šestistupňovou převodovkou, s níž z klidu na 100 km/h zrychlí za 6,3 s. Zádi dominují okrasné koncovky výfuku, decentní spoiler na hraně víka zavazadlového prostoru a písmeno T na nápisem Verano. Nový Buick Verano Turbo, který se má v USA začít prodávat koncem letošního roku, zvenčí poznáte především podle decentního emblému „T“ na víku zavazadlového prostoru, odtahové hrany a dvojice ozdobných koncovek výfuků.

Automobilka Chevrolet prozatím zveřejnila pouze jednu fotku modelu Trax, který bude v mnohém odvozen od dvojčat Opelu Mokka/Buicku Encore. Dostane však svébytnější vzhled. Zatímco tato o pár měsíců starší dvojce má prakticky shodný vzhled a budou se prodávat na odlišných místech světa, Chevrolet se svým Traxem zamíří proti Opelu. Chevrolet má totiž naplánovány prodeje v Evropě a tomu přizpůsobuje také vzhled, který se již od Mokky liší poměrně znatelně. Překvapivě se zdá, že změněná není jen kompletně celá příď, ale nové jsou i boční panely, což již mezi sesterskými vozy není úplně běžné. Podobný recept již automobilky použily před několika lety s většími SUV Opel Antara/Chevrolet Captiva, zde ale změny nebyly natolik výrazné. Více informací zatím nebylo zveřejněno, je však jasné, že pod kapotou zůstane vše téměř stejné. Dočkáme se tak pravděpodobně atmosferické 1,6, silnější 1,4 turbo a dieselu 1,7, vše od Opelu. Oficiální představení je naplánováno na podzimní autosalon v Paříži.

Americký Lincoln to v posledních letech neměl zrovna jednoduché. Kromě jiných nepříjemností se potýkal i se špatným odbytem. Jediným řešením bylo a je poněkud změnit charakter značky. Tomu má napomoci čerstvě představený Lincoln MKZ 2013!Luxusní odnož značky Ford v uplynulých rocích pouze klopýtala po pozůstatcích své zacházející slávy a sotva se držela na nohou. Nový Lincoln MKZ má představit budoucí směřování automobilky a na jeho úspěchu z velké části i budoucnost celé značky závisí. Nemá tedy zrovna lehký úkol. Jak tedy chce bojovat v prémiovém segmentu proti evropským BMW řady 3, Mercedes-Benzu třídy C nebo Audi A4 a americkým konkurentům?Automobilka nikdy nezapírala, že Lincoln MKZ stojí na základě Fordu Fusion, jenž do Evropy přijde jako nová generace Mondea. S ním sdílí i řadu technických prvků, ale přidává i ty luxusnější, a zatímco Fusion/Mondeo nabídnou pouze čtyřválce, pod kapotu Lincolnu poputuje i šestiválec. O pohon MKZ se tedy budou starat následující varianty:

• Čtyřválcový turbomotor EcoBoost o objemu 2.0 litru, který poskytuje 240 koní a 366 Nm

• Vidlicový šestiválec o objemu 3.7 litru, který poskytuje 300 koní a 376 Nm

• Hybrid s čtyřválcovým 2.0l motorem a elektromotorem, kombinované hodnoty 188 koní a 175 Nm

Klasické benzinové motory jsou spojeny s šestistupňovým automatem, který umožňuje řadit páčkami pod volantem. Dále nabídnou volbu mezi pohonem předních nebo všech kol. Naopak hybrid bude dostupný pouze s poháněnou přední nápravou a převodovkou CVT. Lincoln nabídne následující systémy, které zlepšují bezpečnost nebo upravují jízdní vlastnosti: Continuously Controlled Damping (CDD) měnící nastavení tlumičů ve třech režimech (Sport/Normal/Comfort), Lincoln Drive Control, Lane Keeping System hlídající nechtěné opuštění jízdního pruhu, Collision Warning chránící před nabouráním, kontrola slepého bodu Blind Spot Information System a mnoho dalších! V interiéru zákazníky bude rozmazlovat audio systém o jedenácti reproduktorech, vyhřívaná přední sedadla, filtrace vzduchu v kabině, aktivní rušení hluku, dřevěný dekor, kožené sedačky s bohatým rozsahem nastavení a podobně. Na přání majitel dostane prosklenou střechu o ohromném rozměru, která se může také otevírat! Lincoln MKZ 2013 se do prodeje dostane ještě koncem letošního roku. Ceny zatím nejsou známy. Každopádně přejeme Lincolnu hodně štěstí a držíme palce, aby plánovaná revitalizace značky proběhla na jedničku.

Sedan Cadillac XTS se ve svém sériovém provedení představil na loňském podzimním autosalonu v Los Angeles a do značné míry vychází ze studie Cadillac XTS Platinum Concept z předloňského Detroitu. Je nositelem nejnovější podoby značkového designérského stylu Arts & Science a oproti výchozí studii se toho, snad s výjimkou tvarování předních svítilen, mnoho nezměnilo. Výrobce sází především na moderní techniku a opulentní nabídku vnitřního prostoru, která (zvláště pak v oblasti zadních sedadel) údajně překonává například BMW 5, do jehož segmentu XTS v USA míří. Také z tohoto důvodu se očekává, že nový Cadillac CTS postupně nahradí hotelové a firemní flotily zastarávajících vozů Lincoln Town Car. Zatím jedinou pohonnou jednotkou pro Cadillac XTS má být zážehový, přímovstřikový vidlicový šestiválec s objemem 3,6 l s výkonem 300 koní (224 kW) a točivým momentem 358 Nm kombinovaný s šestistupňovým „automatem“ Hydra-Matic 6T70. K mání je pohon pouze předních, nebo šech kol. Jednou z hlavních předností modelu XTS má být velkorysá nabídka jeho vnitřního prostoru. Do standardní výbavy všech verzí mají patřit například adaptivní tlumení Magnetic Ride Control ve své nejnovější podobě, výkonné brzdy Brembo, pérování zadních kol vzduchovými měchy a komplexní informační palubní soustava CUE s dotykovým monitorem s úhlopříčkou 8 palců uprostřed palubní desky. Čistě dotyková budou také tlačítka ovládající audiosystém a klimatizaci. Na místě před volantem, obvykle obsazeném klasickým přístrojovým štítem, se nachází monitor 12,3 palce schopný projekce čtyř přednastavených konfigurací, z nichž může řidič volit podle své aktuální nálady. O bezpečnost posádky se kromě sestavy airbagů a tuhého skeletu karoserie starají také prvky aktivní bezpečnosti využívající senzorů schopných sledovat a vyhodnocovat dění před vozem i za ním. Na americkém trhu se začne Cadillac XTS prodávat koncem tohoto léta za ceny startující v přepočtu na 900 000 Kč. Výbavové stupně budou tři, z nichž ten nejvyšší ponese označení XTS Platinum

Camaro ZL1 je vysoce výkonná verze již známého Camara. Pod kapotou se objeví starý známý v podobě Supercharged V8ky o objemu 6.2 litru. Tento motor vyprodukuje úctyhodných 580 koní a hodnota točivého momentu se posunula na číslovku 754 Nm. Camaro ZL1 vyčnívá i nad konkurencí, má více koní jak 458 Italia a větší točivý moment než Aston Martin DB9. Takže v Chevroletu si s tímto modelem věří a proto už konečně nadešel čas, aby se v GM rozhoupali a dali do automobilu šestistupňovou automatickou převodovku s inovovanou funkcí TapShift. Díky novému algoritmu softwaru byly časy odezvy zlepšeny o celých 60%. Funguje tak, že při řazení nahoru je již připravena další rychlost a v případě přeřazování nahoru se zlepšili časy na hodnotu 200-300 milisekund. Tento systém pomáhá především při zrychlení z 0-100 km/h. Tam se časy zlepšily o 0.2 sekund oproti manuální převodovce na konečnou hodnotu 3.9 sekund. Upgradovaný systém se také nastěhuje do nového modelu Corvetty a později i do dalších automobilů. Cena Camara ZL1 bude začínat na 54.995 dolarech ( cca 1 080 000 Kč) a za automatickou převodovku si připlatíte o 1 185 dolarů (cca 22 000 Kč) více.

Američané, na rozdíl od ostatních světových regionů, označují verze svých nových vozů vždy o další rok dopředu. Zatímco takový čerstvě vylepšený Nissan GT-R vstoupí do prodejů v Evropě nebo Japonsku jako model 2012, v USA to bude model 2013. Ale zpět k Fordu Flex, který i přes své specifické přednosti a neotřelý vzhled není zatím pro Ford žádným velkým úspěchem. Zvenčí si všimneme především nové masky chladiče s dominující středovou příčkou a upravených svítilen. Změn doznal také přední nárazník, z masky pak zmizelo logo Fordu, které bylo nahrazeno velkým nápisem Flex na hraně kapoty. Soupis úprav karoserie je dále doplněn standardní instalací dvojice koncovek výfuku a novými barevnými odstíny lakování a vzory litých ráfků. Interiér Flexu 2013 dostal přepracovanou palubní desku s párem monitorů 4,2″ v přístrojovém štítě, nejnovější generaci soustavy MyFord, osmipalcový dotykový monitor na středové konzoli, nový volant a jiné obkladové a čalounické materiály. Ve výbavě tohoto sedmimístného crossover nově najdeme nafukovací bezpečnostní pásy na zadních sedadlech, adaptivní tempomat ACC s radarem nebo hlídání mrtvého úhlu zrcátek. Další novinkou je zavedení příplatkové sady Appearance Package s dvoutónovým lakováním, dvacetipalcovými ráfky, koženým čalouněním a řadou drobností v interiéru včetně speciálních obkladů dveří. Změny najdeme také na technice, ovšem paradoxně progresivní jednotka 3,5 l EcoBoost zůstává v nabídce ve své stávající podobě, takže dává 355 koní (261 kW) a 474 Nm. Namísto ní se vylepšení dočkal konvenční, atmosféricky plněný zážehový šestiválec 3,5 l s nepřímým vstřikováním, který obdržel především plně proměnné časování všech ventilů Ti-VCT. Nyní dosahuje výkonu 285 koní (210 kW) a točivého momentu 345 Nm, což je o 23 koní, resp. o 18 Nm více než dosud.

GM mu říká luxusní crossover a v tabulkách jej srovnává s BMW X1 a Audi Q3. Smích asi není na místě, třeba pokud jde o velikost zavazadlového prostoru o objemu 533 až 1372 litrů (oproti oběma lehce dominuje). Výbava kompaktního Buicku si s německou automobilovou elitou v lecčems nezadá. Dostanete třeba hlasově ovládaný systém IntelliLink spojující chytrý telefon přes bluetooth s multimediálním rozhraním auta, osmnáctipalcová kola v základní výbavě, duální klimatizaci, audio od Bose a třeba aktivní systém potlačování nežádoucího hluku QuietTuning. Ten pomocí mikrofonů sbírá například nelibé tóny od motoru a pomocí zvukové vlny s opačnou fází pouštěné do reproduktorů je vyruší. Není to novinka, ale obvyklost také ne. Posedlost akustickou kultivovaností je ale pro tento vůz příznačná i v obecné rovině. Buick upozorňuje, že v zájmu ticha na palubě si konstruktéři dali záležet při vývoji alternátoru, izolačních materiálů, aerodynamicky optimalizovaných vnějších zpětných zrcátek, laminovaného předního okna a tlumící pěnu nastříkali snad do všech otevřených dutin karoserie. Rozhodně pak bude zajímavé optat se u Opelu, jestli se s tím také tolik patlali, poněvadž na evropském trhu se bude vůz prodávat jako Opel Mocca. Abychom se mohli dostat k tomu, jaké jízdní vlastnosti Buick slibuje, měli bychom si nejdříve něco říci o pohonu a podvozku. Časem se pravděpodobně objeví i jiné motory ale teď, v době uvedení, může Encore sloužit pouze s přeplňovanou benzínovou čtrnáctistovkou Ecotec s litinovým blokem a hliníkovou hlavou o maximálním výkonu 140 koní při 4 900 ot./min. a nejvyšším točivém momentu 200 newtonmetrů při 1 850 ot./min. K agregátu je k dispozici šestistupňová automatická převodovka HydraMatic 6T40 přenášející výkon standardně na přední a za příplatek na všechna čtyři kola. Akcelerací, maximálkou nebo alespoň spotřebou se Buick nepochlubil, takže zatím máme jen hmotnosti (1 447 kg předokolka, 1 501 kg 4×4) a rozměry. Encore měří na délku 4 278 mm, přičemž rozvor z toho dělá 2 555 mm. Výška auta je 1 646 mm a šířka 1 774 mm. Navzdory verzi s pohonem všech kol si malé SUV vystačí s jednoduchou zadní nápravou tvořenou vlečenými rameny spojenými torzně pružnou příčkou, a asi bude zajímavé podívat se, kudy povede hnací hřídel a kde bude umístěný zadní diferenciál. Anebo to spíše někdo nedomyslel a do tiskové zprávy uvedl pouze konstrukci předokolky, každopádně nějaké upozornění na tuto skutečnost chybí. Jinak vpředu pracuje běžný MacPherson, tlumiče a stabilizátor a zespodu se všechno snaží ustavit ještě křížová ocelová vzpěra. Řízení je hřebenové s elektrickým posilovačem. Jak můžete vidět, v podstatě ověřená klasika, na kterou se dá spolehnout, ale v zásadě také nic, co by mělo být zárukou výjimečných jízdních vlastností. A přesto Buick tvrdí, že jejich filosofie „jednoho rozměru pneumatik” je zárukou „ostré jízdy a charakteristiky podvozku”. Jestli nepřehání se asi nedovíme přímo, ale o to větší nároky můžou pak být kladeny na Opel. Ve Spojených státech je běžné), že vozy třeba modelového roku 2012 jsou v prodeji již od loňského podzimu. Na Buick Encore 2013 si ale zákazníci počkají výrazně déle. V prodeji bude až od jara příštího roku. Pro Evropu to ale nic neznamená, my musíme počkat, co oznámí Opel.

Trh s velkými SUV se v Severní Americe za posledních několik let zcela rozpadl. Rostoucí ceny benzínu dávno sesadily model Explorer z pozice druhého nejprodávanějšího Fordu (zaF-150), který na přelomu tisíciletí nacházel jen v USA každoročně na čtyři sta padesát tisíc nových majitelů. Vloni prodala automobilka ve Spojených státech všeho všudy padesát tisíc Explorerů. Změny proto nebyly pro Ford možností, ale nutností. Hlavním problémem kdysi oblíbených aut je jejich spotřeba a mizerné jízdní vlastnosti. V Evropě používá laciné velké off-roady s žebřinovým rámem a žravými motory na každodenní ježdění málokdo. Vozy jako Nissan Pathfinder tu kupují spíš ti, kdo skutečně čas od času zdolávají náročnější terén. A Explorer je ještě větší a nestřídmější než Pathfinder. Jak se vkus Američanů přibližuje evropským standardům, mění se také jejich auta. Zmenšování samozřejmě nepřipadalo v úvahu, u Fordu museli ušetřit kila jinak. Přechod na samonostnou karoserii se značným podílem vysokopevnostních ocelí posunul Explorer do jednadvacátého století. Platformu propůjčil Ford Taurus. Hmotnost auta klesla oproti předchozí generaci o 45 kg. Nemusí tím nutně utrpět ani schopnosti v terénu. Jak na změnu zareagují zákazníci je jiná otázka, ale u menšího úspěšného Fordu Edge jim samonosná karoserie nevadí. Pokud byla změna konstrukční filozofie příjemným překvapením, pod kapotou číhá šok. Ford zvolil neobvyklou strategii a jako základní motorizaci nabídne šestiválec, který za příplatek vymění za slabší, ale výrazně úspornější čtyřválec EcoBoost. Nový atmosférický šestiválec je s 3,5 litry objemu a 290 koni stejně silný jako osmiválec 4.6 minulé generace, s 350 Nm však ztrácí osmdesát newtonmetrů točivého momentu. Měl by být o třicet procent úspornější. Dvoulitr s turbem známe z nového Mondea, ale pod kapotou Exploreru dostane 240 koní namísto našich 203. Čtyřlitrový šestiválec v odcházejícím modelu tak překoná o třicet koňských sil a svými 350 Nm se mu zcela vyrovná. Maximum ovšem poskytne už od 1750 otáček za minutu namísto dřívějších 3700. Spotřeba bude nesrovnatelně nižší také proto, že EcoBoost zákazníci pořídí jen s pohonem předních kol. Oba motory dostanou výhradně šestistupňové automatické převodovky. Pro šestiválec s pohonem všech kol Ford přichystal přehlednější ovládání terénních funkcí. Obrázky na otočném ovladači podezřele připomínají ty na Terrain Response od Land Roveru. Řidiči si snadno a rychle vyberou mezi režimem na silnici, do lehkého terénu, na písek a na sníh, případně zapnou asistent pro sjíždění svahů. Vše ostatní zařídí počítač. Hranatý interiér předchozí generace vystřídaly oblé křivky evropského střihu. Nejen zvenku, ale také uvnitř zapracoval Ford na kvalitě a přesnosti výroby. Palubní desku dražších modelů ozdobí nový Velkou novinkou jsou airbagy v zadních bezpečnostních pásech. V případě nehody se nafouknou, aby omezily tlak na hrudníky pasažérů. To pomůže zejména dětem, kterým bezpečností pásy často způsobují zranění. Obvyklou bezpečnostní výbavu v podobě stabilizace se speciální funkcí proti převrácení doplní navíc systém CCT. Asistent, o němž jsme psali nedávnu, aktivně hlídá stáčivost auta. Podle průzkumu Fordu přichází do amerických showroomů značky každoročně 140 tisíc majitelů Exploreru pro nové auto. Zjevně si nepořizují Explorery. Změní na tom něco nový model? Se záplavou technických novinek, úspornými motory, přijatelnými jízdními vlastnostmi a slušným přídělem schopností v terénu by mohl. Pokud bude dobrý. Kdysi obrovský americký trh s velkými SUV je v troskách, ale něco zbylo a Ford doufá vytěžit ze současné situace maximum.

Chevrolet na newyorském autosalonu ukázal desátou generaci svého nejluxusnějšího modelu – sedanu Impala. Novinka je uváděna coby modelový ročník 2014. V Evropě neznámý model, v USA jedno z deseti nejprodávanějších aut. V minulém roce se jich ve Spojených státech prodalo 171 tisíc. Málo to není, největší slávu tenhle model každopádně zažil v 60. a 70. letech, kdy se vyráběl také jako kupé či cabrio. Chevrolet nyní uvádí desátou generaci luxusního sedanu Impala. Nový je vnější design, který připomíná evropské vozy více, než tomu bylo dosud a nelze mu upřít eleganci. Ve standardu jsou osmnáctipalcová litá kola (přikoupit lze devatenáctky či dvacítky), vepředu jsou hezky zakomponovaná i LED světla pro denní svícení. V nabídce jsou tři motory. Nepřekvapí, že všechny jsou zážehové: 3,5litrový V6, 2,5litrový čtyřválec a 2,4litrový motor. Šestiválec má výkon 226 kW, tj. 307 koní. Motor se zdvihovým objemem 2,5 litru má výkon 197 koní (145 kW), nejslabší motorizace nabídne o pouhých 15 koní méně – 182 koní (134 kW). Nádrž pojme 70 litrů u dvou výkonnějších motorů, pro slabší agregát je kapacita palivové nádrže 60 litrů. Převodovka je šestistupňová a výhradně samočinná, výkon se přenáší na kola přední nápravy. Impala hýčká cestující na zadních sedadlech rozvorem 2837 mm, auto je dlouhé 5113 mm a váží od 1723 kg. Zavazadlový prostor nabídne průměrných 532 litrů, včetně cestujících můžete auto zatížit 454 kg. Standardem je deset airbagů. Nový je i adaptivní tempomat, systém pro samočinné zastavení před překážkou, detekce mrtvého úhlu, parkovací asistent nebo asistent pro nevybočení z jízdního pruhu. Nutno dodat, že podobné systémy jsou v dané třídě běžně k dostání i v evropských modelech, nejde o nic převratného (a to i přesto, že některé systémy nabízí Chevrolet vůbec poprvé).

Design nového Viperu je velmi podobný tomu starému. Samozřejmě se zde odráží nový styl automobilů koncernu Chrysler, ale základní tvar zůstal nezměněn. Nová je například kapota s mohutným nasáváním a samozřejmě v předních i zadních světlech naleznete moderní diody LED. Nový je také zadní difuzor, od minulých generací zůstala zachována typická boule na zadní části střechy. Celá karoserie je posazena na ocelovém podvozku, který je doplněn karbonovými a hliníkovými detaily. Konec konců, i celá karoserie nabídne hned několik karbonových ploch – kapota, střecha nebo víko kufru. Zde všude naleznete karbon. I díky tomu auto váží „jen“ 1 567 kg a ve verzi Track S dokonce jen 1 495 kg. Pod kapotou se ukrývá celohliníkový vidlicový desetiválec 8.4. A to je masivní motor – v době downsizingu určitě. Výkon tohoto „mastodonta“ je 649 koní a točivý moment 813 Nm (což je mimochodem nejvíce, co kdy kdo dostal z atmosferického motoru). Na zadní kola by měla být síla přenášena přes 6-ti stupňový manuál Tremec TR6060. Pokud se bojíte, že nový Viper bude jen a pouze o brutálních výkonech, jste na omylu. Podle automobilky, má být kabina dostatečně komfortní. Zvolit si tak můžete třeba čalounění kůží či několika dalšími druhy tkanin a pokud by Vás omrzel zvuk desetiválce, má pro Vás autíčko multimediální systém Uconnect. Společně s „obyčejným“ Viperem, představila automobilka také závodní variantu Viper GTS-R. Ta bude brázdit okruhy v zámoří s tamní sérii American Le Mans. Do závodů budou nasazen dva továrnou podporované kousky a to ve třídě GT. A nakonec to, co Vás také bude jistě zajímat – ceny. Ty Dodge zatím neoznámil, ale hned od začátku prodeje na konci roku 2012 budou k dispozici dvě verze – SRT Viper a SRT Viper GTS. GTS dostane např. adaptivní tlumiče Bilstein nebo nové sportovní skořepiny.

Chevrolet Malibu se má stát skutečně globálním modelem koncernu General Motors s prodeji plánovanými ve více než stovce zemí po celém světě, a to včetně České republiky. Nový sedan Malibu s prostým přívlastkem ECO má podávat skvělé jízdní výkony, ovšem při mimořádně nízké spotřebě paliva, jež z něj udělá nejhospodárnější sedan značky Chevrolet za celých 100 let její historie. Jádrem pohonného ústrojí modelu Chevrolet Malibu ECO, který se v USA začne prodávat v létě příštího roku, bude atmosféricky plněný, celohliníkový čtyřválec s objemem 2,4 l, proměnným časováním sacích i výfukových ventilů a přímým vstřikováním, který dosahuje výkonu 180 k (134 kW). Navazuje na něj šestistupňová převodovka s automatickým řazením. Celá soustava nese název eAssist a najdeme ji již třeba v koncernovém modelu Buick Regal eAssist. Nový Chevrolet bude doplněn kompaktním elektromotorem o výkonu 15 k (11 kW), jenž je vestavěn v motorovém prostoru v místech, kde jinak spočívá alternátor. Napájen je z li-ionového akumulátoru uloženého za pravou částí zadního sedadla, přičemž jeho levou část lze běžným způsobem sklápět pro případ potřeby přepravy rozměrnějších zavazadel. Jeho hlavním posláním je přidávat vozu na akceleraci, ale skrze regenerativnímu brzdění také převádět pohybovou energii v elektrickou během zpomalování. Nové Malibu ECO se vyznačuje v detailech vylepšenou aerodynamikou a upraveným přístrojovým štítem s ekonoměrem vestavěným v tělese otáčkoměru. Chevrolet Malibu ECO má podle americké metodiky ve městě spotřebovat 9,0 l/100 km a na dálnici 6,2 l/100 km.

Lincoln pro modelový rok 2013 modernizoval svůj velký sedan MKS. Modernizace se zaměřila na lepší ovladatelnost, úpravu vzhledu a techniky. Novinkou je i silnější motor 3,7 Ti-VCT V6. Mezi hlavní konkurenty vozu patří podle Lincolnu Acura RL, Audi A6 a BMW řady 5. Vzhled vozu prošel rozsáhlou modernizací. Nejvíce patrnou změnou je upravená maska chladiče, podobající se řešení u crossoveru MKT modelového roku 2013. Jinak tvarován je přední nárazník, nová je grafika hlavních i koncových světel, zadní světla jsou diodová. Pozměněné víko zavazadlového prostoru usnadňuje přístup do zavazadelníku, poznávací značka vozu se přesunula na zadní nárazník. Vnitřek celkově působí modernějším dojmem. Tachometr je umístěn uprostřed přístrojového panelu, obklopen je dvěma displeji. Jinak řešená i středová konzole. Kůže používaná na sedačkách pochází od skotské společnosti Bridge of Weir. K pohonu slouží jeden ze dvou vidlicových šestiválců kombinovaných s šestistupňovou samočinnou převodovkou. Základem je 3,7 Ti-VCT V6, nabízený s pohonem předních, nebo všech kol. Jeho výkon vzrostl z 204 kW na 224 kW, vrchol točivého momentu 372 Nm leží v 4000 min-1. Maska chladiče s uzavíratelnými otvory pomáhá snít spotřebu paliva, ta u provedení s poháněnou přední nápravou v americkém dálničním cyklu činí 8,4 l/100 km.