V polovině září se na Detroitském autosalonu oficiálně prezentovala již sedmá generace Fordu Mustang. Velkou událost však neprovázely jen obdivné vzdechy, ale také řada mírně řečeno překvapených reakcí. Fotografie více či méně maskovaných testovacích vozů sice prosakovaly internetem už nějakou dobu, teprve teď už je ale podoba definitivní. Ani my nebudeme zakrývat rozporuplné pocity, které z designu máme. Poslední dobou se nám napříč světem rozmohl takový nešvar v podobě bezuzdného prohýbání jinak spíše jednodušších linií, ploch a tvarů, jemuž (bohužel) neunikl ani nejslavnější ponycar. První pohled na dvoudveřovou karosérii z profilu, odkud se vytratil hodně výrazný dynamizující prolis, tak sice rychle prozradí, že jde o novější generaci; jenže proporce – zejména kvůli objemné a násilně osekané přídi – působí nevyrovnaně. Bude hodně záležet na zvoleném odstínu a obutých ráfcích, přesto na obrázcích vypadají trojdílné světlomety příliš schované pod výrazně zaoblenou kapotou, která opticky „tlačí“ těžiště vozu dopředu. Výsledek je nepřirozeně sterilní a my jenom doufáme, že snad v reálu to bude lepší. Při pohledu více shora nebo šikmo zezadu zůstávají tvary vcelku tradiční, od splývající zádi až po sdružené svítilny rozdělené do tří vertikál, jak se na Mustanga sluší a patří. Milovníky osvědčených a funkčních řešení nepotěší ani interiér. Duch doby zavelel připlácnout za výrazně zploštěný volant velkoplošný displej, který navíc trčí z palubní desky jako nějaké asijské karaoke (přitom Ford to umí i lépe: například čínské Mondeo má symetrickou obrazovku přes celou šířku vozu, což působí méně násilně). Duše legendárního ponycaru nadobro zmizela, pryč je jeho tradiční „double bubble“ a nastoupil vzhled, který má oslovit nejmladší skupinu zákazníků odrostlou na videohrách. Přestože jsme si vědomi svého konzervativního vnímání, některé změny interiéru jsou vyloženě kontraproduktivní – přesun ovládání základních komfortních funkcí na dotykovou obrazovku je čisté zlo, jehož ergonomický přínos jsme dodnes nepochopili. Naopak krásná jsou sedadla Recaro v kontrastním černobílém provedení. Další dobrou zprávou pro ryzí petrolheady je, že v nabídce pohonných jednotek zůstává pětilitrový osmiválec Coyote, naladěný podle všeho na 480 koní a spřažený se šestistupňovým manuálem nebo desetistupňovým automatem. Obavy, že Mustang už nebude vonět benzínem, se tak naštěstí nenaplnily. Na některé trhy zamíří i úspornější přeplňovaný 2,3litrový čtyřválec EcoBoost spolupracující výhradně s devítistupňovým automatem. V Detroitu Ford souběžně představil i edici nazvanou Dark Horse s propustnějším systémem chlazení motorového i převodového oleje, chladičem diferenciálu a výkonnějšími ventilátory, a kromě ní ještě studený modrý odstín Ember. Co se týče výbavy, Mustangům nebude chybět například bezdrátová nabíječka smartphonů, adaptivní tempomat, rozpoznávání dopravního značení ani další atributy dnešních „mobilů na čtyřech kolech“. Zábavnou perličkou je dálkové startování s možností vytáčet motor ovladačem na klíčku. Nadšencům ostřejší jízdy bude k dispozici performance paket se silnějšími brzdami Brembo, adaptivními tlumiči MagneRide s funkcí šetření ráfků na nekvalitním asfaltu, a aktivní výfukovou soustavou. Těšíme se na setkání na živo a na svezení!